Lycium chinense i Lycium barbarum, kustovnice čínská a kustovnice cizí, Godži, Goji Berry, anebo prostě jen goji – název, který u nás zdomácněl. Jde o keřovitou lilkovitou rostlinu, jejíž plody jsou nejen chutné, ale také mají značnou výživovou hodnotu. Obsahují řadu vitamínů (B1, B2, C – množství je srovnatelné s množstvím „céčka“ v citrusech, vitamín E – tokoferol), stopových prvků (zejména selen a kobalt), minerálních látek (železo, zinek, mangan, měď, chrom), polysacharidy, glykopeptidy, karotenoidy, flavonoidy, kumariny, aminokyseliny, vlákninu, bílkoviny, sacharidy a další, našemu organismu prospěšné látky.

Goji pochází z východní Asie, ale postupem času se rostlina rozšířila i do Severní Ameriky a do Evropy. Dokonce si ji na zahrádce můžete vypěstovat i v našich podmínkách a sklízet čerstvé plody po svou potřebu; v tomto stavu totiž mají – ostatně jako všechno čerstvé ovoce – nejvíce vitamínů. Sušené plody jsou u nás běžně na trhu, zejména v obchodech, které se zabývají prodejem zdravé výživy.

Nejstarší písemné zmínky o využívání kustovnice v asijské medicíně pocházejí z II. století př. n. l. – Čínská kniha o léčivých rostlinách, kterých v té době bylo popsáno přibližně 120. V čínské medicíně a východním léčitelství se plody goji využívají k podpoře funkce některých orgánů, zejména ledvin a jater, zlepšují krvetvorbu, chrání rohovku před glaukomem, a posilují imunitní systém. Plody kustovnice čínské a kustovnice cizí mají i určitý léčebný potenciál v případě nádorového bujení. Při chemoterapii údajně dokáží zamezit úbytku bílých i červených krvinek. Velká část příznivých účinků goji na lidský organismus byla potvrzena medicínskými studiemi.

Kustovnice není jedovatá, avšak pozor na záměnu s u nás volně rostoucím lilkem potměchuť, jehož plody jsou velice podobné, ale – na rozdíl od goji – toxické.