Poskytované finance od státu mohou lidé využít na zateplování objektů, pořizování nových oken, solárních kolektorů, pasivních domů, kotlů na spalování biomasy, zprovoznění tepelného čerpadla a dalších ekologicky významných zdrojů úspory investic při vytápění.

Za dobu pouhého jednoho roku od vzniku tohoto programu bylo podáno a vyhodnoceno téměř 40 tisíc žádostí o dotace, čtvrtina jich byla vyřízena a vyplaceno na dotacích bylo téměř půl druhé miliardy korun.
Program se však nezastavil. Pokračuje dál i dnes, i když s novým názvem „Nová zelená úsporám“.  Financování dotací probíhá z fondu životního prostředí České republiky. Funguje to tak, že nevyčerpané finance, které Ministerstvo životního prostředí uvolnilo, se převádí vždy do dalšího kalendářního roku.

Dotace na ekologičtější řešení bydlení – na to lidé slyší téměř deset let

V současné době běží program až do roku 2021, kdy bude koncem roku ukončena registrace žádostí, a zdá se, že akce bude pokračovat i v dalších letech. Poslední verze Nové zelené úsporám z roku 2015 se zaměřila především na fotovoltaické články, přesněji řečeno, na výstavbu solárních elektráren v projektech na klíč. Dotační politika se rovněž soustředí na pokračování podpory výměny starých kotlů a oken za nová, ekologičtější, stejně tak podporuje pořízení tepelného čerpadla. Dá se tedy říci, že se celá akce vyplácí jak státu, tak i lidem, neboť lépe využívají energetických zdrojů, snižují náklady na vytápění a na výrobu elektrické energie v jaderných a tepelných elektrárnách.
Tím se také údajně snižuje množství emisí oxidu uhličitého. Ne každý však souhlasí s tezemi, které dávají za vinu narušení životního prostředí právě zvýšením emisí tohoto plynu. Je tu celá řada jiných faktorů, o kterých se příliš nemluví, nebo se o nich nemluví vůbec. Otázkou také je, jak se dotační politika promítne do finanční podpory samotných výrobců fotovoltaiky, tepelných čerpadel, pasivních technologií atd.